Pro pokračování klikněte na tlačítko "Další"
Maximální časová doba kurzu: 90 minut.
Analýza potřeb
Může se jednat o jednu z nejzásadnějších a nejnáročnějších fází celé zakázky či projektu, proto se rozhodně vyplatí věnovat ji patřičnou pozornost. Celý proces se skládá ze sedmi fází.
1. Fáze určení centrální záležitosti
+
Doporučuji vzít si nějaký větší papír (myšleno A2, A1), flipchartový papír. Doprostřed tohoto papíru si nadepíšete (nebo nakreslíte) vámi řešenou situaci. Centrální analyzovanou záležitost či problematickou situaci. Jako modelový příklad nám může sloužit "Pokles prodeje skleněných výrobků do domácnosti."
2. Ve druhé fázi shromažďujete problémy
+
Ideální je, pokud pracujete v týmu či máte k dispozici více lidí, odborníků. Pokud ne, nevadí. Na každý PostIt napíšete jeden problém, který mohl způsobit aktuální situaci. Ideální je využít metodu brainstormingu rozšířenou o kaskádu (viz přístup v případě části Nápad). Získáte tím třeba i několik problémů, které mohly způsobit aktuální situaci. U našeho modelového příkladu se může jednat o:
lidé nemají peníze, naše výrobky jsou příliš nákladné, plastové výrobky jsou tvárnější, plastové výrobky jsou praktičtější, plastové výrobky mají delší trvanlivost, dlouhá léta jsme neobměnili sortiment, máme slabé vedení společnosti, konkurence nás pomlouvá, nejsme schopni exportu do zahraničí, špatný marketing, demotivovaní zaměstnanci - bez nápadů, naše výrobky jsou chápány jako sezónní, lidé nenakupují, plast je levnější.
3. Ve třetí fázi hledáte kauzální vztahy, příčina a důsledek
+
Vyberte si z celého seznamu primární příčiny, které stojí za vším, nebo za jednotlivými kategoriemi problémů. Ty umístěte na spodní část papíru. Najděte další problémy, které jsou důsledky těchto příčin. Tyto důsledky se nyní stávají příčinami a opět najděte důsledky těchto příčin a pokračujte ve třetí a dalších úrovních až dospějete k centrálnímu řešenému problému. V ideálním případě budete tedy mít dole počáteční obecné příčiny a uprostřed papíru, nejblíže nápisu problémy, které přímo způsobují námi řešenou situaci.
4. Čtvrtá fáze je kontrolní
+
Znovu se podívejte na celý strom příčin a důsledků, na všechny problémy a jejich souvislosti. Pokud vás napadá doplnění, doplňujte, pokud rozšíření, rozšiřujte. V této fázi je nejpodstatnější hledisko objektivity - přizvat dalšího člověka a konzultovat, radit se, vyhledat co největší množství problémů a stanovit si jejich rozsah a hierarchii.
5. V páté fázi převádíte problémy na cíle
+
Představte si, že všechny problémy zmizely a na místě jsou pouze pozitivní důsledky. Každý problém si představte skrze optiku 100% úspěchu a přeformulujte je na druhé straně (horní část) papíru. Nezapomeňte zachovat hierarchii, ale tentokrát v obráceně - směřující opět do středu.
6. V šesté fázi škrtejte
+
Důkladně si prohlédněte celý strom, celou analýzu a z pozitivních složek vyškrtejte všechny takové, které nebylo možné převést na pozitivní důsledek a takové, které nejste schopni přímo ovlivnit.
7. Sedmá fáze Vás odrazí zpět
+
Výsledkem této analýzy je první draft cílů, kterých se můžete pokusit dosáhnout. Postupně se totiž budete ptát, "jak?" dosáhnete daného cíle. Výhodou je zřejmé umístnění výchozího stavu, což vám pomůže určit si kroky potřebné k tomu, abyste se dostali z problémové situace do ideální situace.

Analýza potřeb
Naučit se SWOT analýzu je velmi jednoduché. Možná proto ji tolik lidí podceňuje. Skutečně dobře zpracovaných SWOT analýz je doslova jako šafránu.

Pokuste si vypracovat svou vlastní SWOT analýzu, nejlépe k projektu či zakázce, na které zrovna pracujete. Nebo zvolte jiný přístup a zpracujte si SWOT analýzy na vás samotné s ohledem na zakázku či projekt, na kterých zrovna pracujete, pokuste se přitom držet následujících pravidel.
1. Vyhraďte si na analýzu několik dní (třeba i týden) a každý den se k ní pravidelně vracejte
2. Konzultujte všechny prvky s dalšími lidmi - známými, neznámými, kolegyněmi či kolegy
3. Pište tolik, kolik chcete, papír snese všechno a škrtat můžete kdykoli (vzpomenout si, co jste zapomněli už nikoli)
Silné stránky jsou něco co vlastní vy nebo daný projekt, něco, co jej činí unikátním. Vašim hlavním cílem by mělo být posilování a rozšiřování tohoto kvadrantu do maxima.
Slabé stránky jsou rovněž osobní vlastnosti vás či projektu. V tomto případě se však jedná a negativní prvek, který je třeba redukovat či dokonce zcela eliminovat. Slabé stránky bývají předmětem ladících mechanizmů a operačních změn v rámci projektů. Ideálním přístupem je učinit ze slabých stránek silné stránky. Jak? To je otázka, kterou byste si měli klást!
Příležitosti jsou vnější podněty, které vám umožňují rozšířit vlastní potenciál, potenciál projektu či zakázky. Čím více příležitostí k vylepšení máte, tím větší šance na úspěch dosáhnete. Dalo by se to přirovnat k "máme možností na vybranou". V tomto kvadrantu je velmi podstatné řazení, chronologie, co je nejlepší, nejvhodnější, nejlákavější, nejcennější? Pokud dobře využijete příležitosti, stanou se nabyté zkušenosti vaší silnou stránkou.
Hrozby jsou typické vnější rušivé prvky. Něco, co nejste schopni zcela ovlivnit, ale co tady vždy bude.Vašim cílem by samozřejmě měla být totální eliminace vlivu tohoto kvadrantu na vás, váš projekt či zakázku. Touto částí se podrobněji zabývá řízení rizik a následky hrozeb pak řeší krizové řízení. V případě analýzy byste se měli zamyslet nad tím jak z hrozeb učinit příležitosti ke zlepšení!
POMOCNÉ dosažení cíle ŠKODLIVÉ dosažení cíle VNITŘNÍ PŮVOD atributy organizace VNĚJŠÍ PŮVOD atributy prostředí S W O T SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI HROZBY strenghts weaknesses threats opportunities
SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS)
+
Jaké jsou vaše silné stránky?
V čem vynikáte (vy, projekt, zakázka) nad jinými?
V čem jste nejlepší, nejsilnější?
SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES)
+
Jaké jsou vaše slabé stránky?
Jaké jsou možné slabé stránky projektu, zakázky?
PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES)
+
V čem vidíte příležitosti ke zlepšení?
Jaké další příležitosti vidíte?
V čem vidíte příležitosti využití u daného projektu?
Jaké nové příležitosti tato zakázka otevírá?
HROZBY (THREATS)
+
Co vás ohrožuje?
V čem vidíte možná ohrožení?
Co ohrožuje váš projekt, vaši zakázku?

Analýza potřeb vs. SWOT analýza
  1. Obě dvě analýzy se využívají v předprojektové fázi.
  2. L-analýza nám pomůže v případě, že umíme identifikovat hlavní problém, hledáme způsob jeho řešení a různé cesty k jeho rozklíčování. Pomáhá nám načrtnout příčinně důsledkovou mapu a vztah jednotlivých problémů. Zároveň si v druhé fázi sestavíme cíle a návrhy řešení.
  3. SWOT analýza nám pomůže v případě, že máme jasnější představu o projektu a chceme analyzovat jeho současný stav - silné a slabé stránky, vnější hrozby a příležitosti.
  4. Obě dvě analýzy lze v praxi použít separátně, ale je třeba pamatovat, že se jedná o analýzy současného stavu a pokud chcete zachytit i dynamiku vývoje projektu, bude třeba je pravidelně opakovat viz bod 5.
  5. V případě návaznosti je výhodnější jako první provést L-analýzu, vytvořit záměr projektu a navázat SWOT analýzou, kterou je možné snadno a rychle opakovat v průběhu celého projektu. L-analýza je komplexnější a širší, proto by její pravidelné zpracování mohlo zabrat více času. Dalo by se říct, že pro každý cíl, který vyplyne z L-analýzy by se dala sestavit vlastní SWOT analýza.

Doplňující otázky
Seznam možných zakázek
+
 
Odpovědi na důležité otázky
+
Zeptejte se sami sebe, jaký užitek z nich máte vy či ostatní lidé?
 
Jaké jsou vaše osobní cíle spjaté se zakázkou?
Váš osobní přínos z úspěšné realizace?
Co pro mě tento projekt znamená?
Co si o něm myslím?
Jakou má pro mě přidanou hodnotu?
Co bude pro úspěšnou realizaci zakázky zapotřebí
+
Umět? Znát?
Předchozí kapitola Další kapitola